Novinky z EU

Operace Helios: Řecko vyveze virtuální energii

Řekové se podělí o své slunce. Od prodeje solární elektřiny, takzvaného projektu Helios, si slibují až 15 miliard eur a vytvoření 60 tisíc pracovních míst. Chybí sice vedení vysokého napětí přes Balkán a Alpy, ale s tím si jižané hlavu nelámou: co nepůjde fyzicky, udělají virtuálně. „Čtyři pětiny proudu vyvezeme do evropských států prostřednictvím sítí. Deset procent exportujeme účetně,“ uvedl ministr pro energetiku Jorgos Papakonstantinu pro Die Welt.

Stavba řeckého systému o výkonu 10 tisíc megawattů je naplánována na rok 2013, první „jednotky“ mají vycestovat za čtyři až pět let. Na přeshraniční dráty marně shání peníze celá EU, která usiluje o jednotný trh s energiemi.

Účetní prodeje proudu umožňuje evropská směrnice z roku 2009. „Energie bude spotřebována v Řecku, ale vyúčtována v zemích, jež si ji koupí. Jde o součást unijního scénáře na zvýšení podílu obnovitelné energie,“ vysvětlil Papakonstantinu. „Je to ale poprvé, kdy chce někdo tuto možnost využít,“ uznal.
Prvními zájemci jsou Itálie a Lucembursko. „Jednáme také s Německem,“ řekl ministr.

Právě Italům a Lucemburčanům hrozí, že zůstanou před branami závazků EU ke zlepšení stavu ovzduší. Patří k nim, že každá země zvýší podíl obnovitelných zdrojů na vyrobené elektřině na dvacet procent do roku 2020. „Německo tento problém nemá, ale vidí šanci, jak snížit s řeckou pomocí své vysoké náklady, ať už fyzicky, nebo účetně,“ upozornil Papakonstantinu.

V německo-řeckých rozhovorech jde o výkon 300 a 500 megawattů z celkových deseti tisíc, Spolková republika má solární kapacitu sedmnáct tisíc megawattů. V neústupnosti Berlína, který nechce dotovat energii vykázanou na papíře, Atény problém nevidí. „Respektujeme to. Chystáme dvoustrannou smlouvu, jejíž součástí budou i ceny,“ upřesnil Papakonstantinu.

V čem bude spočívat pracovní náplň šedesáti tisíc nových pracovníků, řečtí představitelé neprozradili. Ujišťují zato, že se operace zvaná Helios s výjimkou rozjezdu obejde bez veřejné podpory. „Musíme vyrábět energii tam, kde je to nejlevnější,“ podpořil řecké úmysly eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger. ?

Temelínem proti sdílené evropské nezodpovědnosti?

V evropské energetice vyrůstá sdílená nezodpovědnost podobně jako v případě eura. Mnohé země počítají s tím, že elektřinu budou dovážet, aniž by řešily odkud. Dostavba Temelína je jedním z mála velkých plánů v Evropě a Česko by se ho nemělo vzdávat kvůli iracionálním argumentům. Na konferenci Leading Minds Forum pořádané deníkem E15 to řekl velvyslanec ČR pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška. Dodal ale, že by se v energetice mělo hledat celoevropské řešení.

Ohledně vývoje energetického trhu v Evropě panuje spousta otazníků. Na tom se shodli všichni panelisté konference deníku E15, přestože měli různé názory na to, jak by v budoucnu měl energetický mix Česka vypadat.

Bartuška má ale jasno - v moři nejistoty by Česko mělo vsadit na zdroj se stabilní výnosností a tím jádro je. „Temelín může být postaven v případě, že bude stanoven jasný rámec výnosnosti energetických staveb,“ dodal k tomu Bartuška.
Podobně to vidí i ministerstvo průmyslu. Česko by podle resortu mělo dál na jádro sázet a jeho podíl v mixu posilovat. Přesné parametry v rámci státní energetické koncepce aktualizuje, počítá ale zřejmě s tím, že jaderné elektrárny pokryjí v budoucnu více než polovinu tuzemské produkce elektřiny.

Budoucnost energetického trhu se těžko odhaduje
Ministerstvo životního prostředí podle náměstka resortu Ivo Hlaváče považuje jádro za perspektivní zdroj i z hlediska snižování emisí CO2, které podle něj vychází levněji než u alternativních zdrojů. „Je to stabilní zdroj pro základní zatížení, spotřeba paliva je nízká,“ přidal další výhody jaderných elektráren Hlaváč.

Hlaváč ale zároveň uznal, že debata o návratnosti investice do dostavby Temelína je legitimní. Není jasné, jestli Česko nový zdroj nutně potřebuje. Konkurenceschopnost Temelína bude záviset na cenách elektřiny v Evropě, vývoji cen emisních povolenek, a to jsou parametry, které se kvůli současné rozkolísanosti energetického trhu těžce odhadují. Za rozhodující pro jakékoli plánování v energetice Hlaváč označil stabilní legislativní prostředí.
Státní energetická koncepce sázející na rostoucí podíl jádra jde podle Edvarda Sequense ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla opačným směrem než vyspělá Evropa. V EU klesá podíl energie z jádra a uhlí, roste u té z plynu a obnovitelných zdrojů.

V době, kdy by Temelín měl začít elektřinu produkovat, už se podle Sequense ceny za jadernou a obnovitelnou energii téměř vyrovnají. Ta jaderná se zdražuje, započítávají se do ní totiž mimo jiné i rostoucí bezpečnostní nároky, řešit se musí i uskladnění vyhořelého paliva u obnovitelných zdrojů se naopak díky zlepšujícím se technologiím náklady snižují.
Po dostavbě Temelína bude Česko zbytečně řešit, jak spotřebovat přebytky energie, míní Sequens. A podle něj je pochybná i ministerstvem průmyslu proklamovaná energetická soběstačnost Česka díky Temelínu, protože budeme v tuzemsku dál závislí na dovozu uranu.

Zátěžové testy přinutí Temelín nakupovat

České jaderné elektrárny jsou sice bezpečné, ale i tak je lze ještě vylepšit, zjistily zátěžové testy, které provedl Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) v reakci na jadernou havárii v japonské Fukušimě. Instalace nových zařízení můžou české elektrárny vyjít až na stovky milionů. Kritiky z řad ekologů výsledky testů neuspokojily.

„Jedno z hlavních zařízení, které budeme muset instalovat, je nový, nezávislý dieselový generátor. Druhým je mobilní vodní čerpadlo. To jsou dva hlavní technické zákroky, které chceme udělat,“ řekl pro E15 ředitel jaderné elektrárny Temelín Miloš Štěpanovský. „Na výrobu energie máme deset zdrojů, přesto jsme se na základě Fukušimy rozhodli koupit jedenáctý nezávislý zdroj,“ uvedl.

Celkově se investice vyvolané výsledky zátěžových testů můžou vyšplhat až na 200 milionů korun, odhadl Štěpanovský. Náklady na tyto investice JE Temelín pokryje ze svého fondu na opravy, ve kterém je na rok vyhrazena zhruba miliarda. Kdy k investici dojde, zatím nebylo rozhodnuto.

Zátěžové testy konstatují, že české jaderné elektrárny jsou velmi odolné vůči živelným katastrofám, ale i tak mají své rezervy. Teoreticky mohou nastat problémy při extrémním mrazu a větru.

EU chce podporou bioekonomiky snižovat závislost na ropě

Využití zemědělských surovin v průmyslu se neomezuje pouze na přidávání biosložky do nafty. Bioekonomika využívá obnovitelných surovin k výrobě celé palety produktů – například plastů, léčiv, kosmetiky nebo barviv. Biologické zdroje jsou často schopné nahradit ve výrobě ropu a snižování závislosti EU na dovozu „černého zlata“ je velkou motivací. Bioekonomika také může přinést novou vzpruhu pro zemědělské oblasti. Kritici ale poukazují i na některé možné negativní stránky mladého sektoru.

Nákupní taška v supermarketu nebo plastová láhev od Coca-Coly. Tradičně se vyrábějí s využitím ropy. Jde to ale i z čistě rostlinných obnovitelných zdrojů – jako je třeba proso nebo kukuřičné klasy. Tradiční „ropný“ plast od toho „biologického“ téměř nerozeznáte.

„Někdy produkt z biologických materiálů nahrazuje ten tradiční jedna ku jedné. Někdy má dokonce i některé funkce navíc,“ podotýká k tomu Eveline Lecoq, specialistka na biotechnologie z Evropské komise.

Vedle bio-plastů je ale možné zemědělské suroviny využít i k výrobě energie, hnojiv, textilu, pracích prášků nebo třeba implantátů. Některé plodiny – vhodný je k tomu třeba ananas či fazole – mohou také posloužit pro produkci enzymů, které jsou následně využívány k výrobě léčiv.

Středobodem bioekonomiky mají být tzv. biorafinérie. Ty by využívaly obnovitelných surovin jak k výrobě energie a tepla, tak složek pro další průmyslovou výrobu. Několik biorafinérií už v Evropě funguje. A například Francie se zavázala, že do roku 2017 bude 15 procent surovin využívaných v tamním chemickém průmyslu obnovitelných.
Výhody bioekonomiky jsou podle Evropské komise jasné – snižování závislosti na dovozu paliv, snižování emisí skleníkových plynů, ale také podpora hospodářství a vytváření nových pracovních míst nejen v zemědělství, ale i v různých navázaných oborech.

Christian Petermann z Bioeconomy Council upozorňuje na to, že Evropa ve využití biotechnologií výrazně zaostává za Spojenými státy, velkou podporu má tento sektor ale třeba i v Indii a Číně. V Evropě se sice dělá výzkum, vázne ale komerční využití. To teď ale chce podle všeho Evropská komise změnit a podporu bioekonomiky zařadila mezi své priority.

Bioekonomika má ale i své kritiky. Ti namítají, že pěstování zemědělských surovin pro průmyslové využití ohrožuje primární zájem – a to produkci potravin. Evropská komise ale namítá, že jde jen o to najít správnou rovnováhu. A dodává, že bioekonomika má být spíš než konkurencí tradičnímu zemědělství jeho vhodným doplňkem a zefektivnit má třeba i využití zemědělských odpadů.

Do potravinové bezpečnosti má bioekonomika také co říct. Spadá pod ní totiž i pěstování geneticky modifikovaných plodin. Na mnoha místech už tento způsob produkce výrazně pomohl zlepšit zásobování potravinami. Kritici zejména z řad ekologických organizací ale požadují, aby byla lépe zhodnocena i potenciální rizika GM plodin. ?
Autor článku: Ondřej Vrba

Německý E.ON shání do svých větrných farem podílníky

Energetický koncern E.ON chce do výstavby mořských větrných farem na severu Německa zapojit peníze od soukromých investorů. Německý gigant plánuje v příštích letech postavit větrné farmy na výrobu elektřiny celkem za 7 miliard eur. Část nákladů by mohli nést soukromníci, kteří by se tím stali podílníky.

„Teď probíhají první jednání se zájemci,“ potvrdil informaci pro deník Financial Times Deutschland Mike Winkel, šéf společnosti Climate & Renewables, která je dceřinou firmou E.ONu pro obnovitelné zdroje.

E.ON vychází z toho, že se najde dostatečný počet zájemců, kteří chtějí vydělat na německé energetické revoluci. Německá vláda totiž hodlá do roku 2022 zavřít všechny jaderné reaktory a přejít na obnovitelné zdroje energie. Největší výrobce energie v Německu chce na své projekty nalákat spíše konzervativní investory, jako jsou penzijní fondy či pojišťovny.

Soukromé investiční fondy jako Brancor Capital nebo Blackstone už do byznysu větrných elektráren vstoupili, připomíná deník. Typicky však kupují spíše práva na budoucí elektrárny od developerů projektu jako je třeba PNE Wind. U vyšších výnosů ve větrném byznysu však hrozí i vyšší rizika. Například že včas nebude přiopravena síť, která energie přenese zákazníkům na jihu Německa.

Opatrní investoři jako jsou penzijní fondy nebo pojišťovny dosud v energetice investovali spíše do infrastruktury, například do elektrické nebo plynové sítě. Tento regulovaný obchod platí za málo riskantní, přitom nabízí vyšší výnosy než třeba státní dluhopisy.

E.ON investorům nabízí následující: sám si ponechá většinový podíl, vedení a stavbu projektu, soukromníci dodají pouze peníze, za které dostanou menšinový podíl. Od kofinancování si Winkel slibuje postavení vyšších kapacit, než se kterými se počítalo v původním sedmimiliar

Trh s emisními povolenkami: budoucnost, anebo mrtvý projekt?

Tržní hodnota emisních povolenek od loňského roku spadla téměř o polovinu z 15 na 8,5 eur. Je systém obchodování s emisními povolenkami neboli ETS odsouzen k zániku, nebo je potřeba ho pouze upravit? Na to se názory odborníků rozcházejí.

Společnost Žatecká teplárenská zásobuje teplem jedno středně velké české město. Při výrobě tepla dříve spalovala uhlí, ale z prodeje emisních povolenek si v roce 2010 postavila kotelnu na biomasu, která nyní vyrábí 60 procent veškerého tepla. Firma investovala do zelené technologie, takže už povolenky nebude potřebovat - takhle nějak si politici v Bruselu představovali, že by měl systém emisních povolenek (ETS) fungovat.

„Díky povolenkám se nám podařilo realizovat výstavbu biomasové kotelny za 300 milionů korun. My jsme dostávali zdarma 37 tisíc kusů povolenek a díky tomu, že jsme výrazně snížili spotřebu uhlí, tak nám ročně zbývá 22 tisíc kusů povolenek,“ říká ředitelka žatecké firmy Alena Hlávková. „Nám ten systém pomohl.“

Případ Žatecké teplárenské je však spíše ojedinělý. Většina firem nejen na českém trhu má emisních povolenek nadbytek. To vede k tomu, že cena povolenek na trhu neustále klesá. Ještě v loňském roce stála povolenka 15 eur, dnes se prodává kolem 8,50 eur. Nízká cena povolenek pak znamená, že firmy nemají příliš velkou motivaci investovat do zelených či úsporných technologií – je levnější si prostě koupit laciné povolenky.

Povolenek je obrovský nadbytek

„Vlivem finanční krize vznikl na trhu obrovitý převis nabídky nad poptávkou. Což vedlo k tomu, že firmy mají spoustu ušetřených povolenek, které si teoreticky mohou převést do další fáze,“ říká Jan Fousek, ředitel obchodu firmy Virtuse, která zajišťuje obchod s povolenkami pro více než polovinu jejich odběratelů v Česku a na Slovensku. Podle Fouska by evropští politici měli zakročit a část povolenek z trhu stáhnout. Pokud to neudělají, cena emisních povolenek by mohla klesnout ještě více. „To by byl hřebíček do rakve. Pak bych se nedivil, kdyby to šlo třeba na tři eura,“ řekl Fousek.

Když stažení části emisních povolenek z trhu těsně před Vánoci doporučil ekologický výbor Evropského parlamentu, cena povolenek vyletěla raketově vzhůru o 30 procent – nejvíce v historii jejich obchodování. Nyní budou o stažení 900 milionů až 1,4 miliard povolenek rozhodovat ostatní výbory a po nich Evropská komise. „Rozhodnutí, že budou nějaké povolenky vytaženy z trhu, by znamenalo zvýšení cen v řádech desítek procent,“ soudí Fousek.

„Pobídka ke snížení emisí není tak velká, jako kdyby byla cena vyšší. Myslím, že EU do toho vstoupí a část povolenek stáhne. To je alespoň můj pocit,“ myslí si Robert Seehawer, který pracuje na burze s povolenkami EEX v německém Lipsku.

Francie a Češi povedou jaderný blok v EU

Snahy zastavit evropskou atomovou energetiku narazí na tvrdý odpor nového bloku projaderných zemí. V Paříži se dnes poprvé scházejí ministři skupiny států Evropské unie, které jádro na rozdíl od Německa neopouštějí, nebo chtějí nové jaderné bloky stavět. Cílem je „sladit noty“ dalšího vývoje celého odvětví. Neformální lídr bloku, Francie, nabízí podle zdrojů deníku E15 důležitou roli Česku.

Svědčí o tom i to, že ministr průmyslu Martin Kuba předsedá části jednání o energetických výzvách v Evropské unii. Francouzský ministr průmyslu a energetiky Eric Besson do Paříže pozval zástupce šestnácti zemí a většina z nich do Francie skutečně odletěla. „Ministr Kuba se jednání v Paříži zúčastní,“ potvrdila bez dalších podrobností mluvčí českého ministerstva průmyslu Veronika Forejtová.

Postoj hostitelské Francie k jaderné energetice bude klíčový pro další země, odolávat odpůrcům jádra v Bruselu či Berlíně by bez Paříže bylo složité. Evropské instituce sice v dohledné době zřejmě nezískají pravomoci zasahovat přímo do energetického mixu jednotlivých států, rozvoj jaderné energetiky by ale mohly

Británie inspiruje, jak rozvíjet jádro

Publikováno 24.1.2012 6:34

V Praze se rodí plán, jak získat jistotu, že se investice do jaderných elektráren skutečně vyplatí. Jestliže dnes obnovitelné zdroje mají zajištěnu garanci pevných výkupních cen elektřiny, do budoucna by mohly stejné privilegium dostat atomové reaktory. Inspirací se stává Velká Británie, která připravuje nový zákon o bezemisních zdrojích a hodlá nastavit stejné podmínky jak například pro větrné parky, tak pro jaderné zdroje.

„Britové v těchto úvahách došli asi nejdál. Proti dnešní praxi by to navíc bylo výhodnější pro spotřebitele,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Pokud by tržní cena byla nižší než ta víceméně pevně stanovená, provozovatel elektrárny by získával podporu od státu. Kdyby byla tržní cena vyšší, elektrárenská společnost by naopak peníze vracela.

Podobné návrhy se sice zatím nedostaly do písemných dokumentů v českých ministerských a parlamentních kancelářích, ale diskuzi prosazuje také vládní zmocněnec pro dostavbu temelínské elektrárny Václav Bartuška. Očekává totiž, že půjde o evropský trend a třeba Němcům, kteří odstavují jaderné zdroje, nezbude než podobným způsobem podporovat výstavbu plynových elektráren. „V Evropě jsme vytvořili situaci, kdy investovat v energetice do čehokoli, co není masivně dotované, většinou nedává smysl,“ uvádí Bartuška.

ČEZ pravděpodobně nebude mít potíže se získáním peněz pro dostavbu Temelína, ale pro tuzemskou energetickou jedničku je klíčové, aby ukázala investorům, bankéřům i minoritním akcionářům, že půjde o komerčně výhodný projekt.

Výhodnost projektu však není možné v dlouhodobém horizontu stoprocentně garantovat u žádného zdroje – záleží na tom, jak bude do energetiky zasahovat stát, Evropská unie a jak se budou vyvíjet ceny elektřiny, plynu či jiných surovin.

Podle Daniela Beneše je v tomto smyslu dobré sledovat právě Spojené království: „Británie je ostrov, musí si svůj problém opravdu řešit a nemůže spoléhat, že ho za ni vyřeší někdo jiný.“ Návrh britského ministerstva energetiky vychází z potřeby vytvořit takzvaný kapacitní trh – národní operátor přenosové sítě by měl elektřinu nakupovat v aukcích na delší dobu dopředu. I v Británii lze ale ještě očekávat bouřlivé diskuze o celém systému. Předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Milan Urban (ČSSD) uvedl, že k podobnému návrhu v České republice zatím nelze říct ani jednoznačné ano, ani jednoznačné ne. Pokud by však šlo o rozumný model z hlediska předpokládaných cen elektrické energie i nastavení energetického mixu, bylo by o tom podle něj možné uvažovat.

Francie chystá masivní investice do mořských větrných farem

Publikováno 11.1.2012 12:12

Tradičně jaderná velmoc Francie se chystá stavět větrné elektrárny ve velkém. Do roku 2016 má na březích Normandie a Bretaně vyrůst pět větrných parků za deset miliard eur o celkovém výkonu tří gigawattů. To odpovídá přibližně výkonu tří jaderných reaktorů. Do roku 2020 chce Francie tento výkon zdvojnásobit na 6 gigawatt.

Lídrem ve výrobě energie z větrných turbín na moři jsou nyní Německo a Velká Británie, Francie chce jejich náskok zmenšit. Státní energetická firma Electricite de France (EDF) vypsala tendr v hodnotě 10 miliard eur. Své nabídky mají francouzští výrobci větrných parků předložit během dneška. Vítězové budou vybráni v dubnu, v roce 2015 už by turbíny měly být v provozu.

Počítá se s účastí firem Areva a GDF Suez, obě už mají zkušenost se stavbou větrných elektráren. O zakázku na turbíny bude podle agentury Bloomberg soutěžit Areva s firmou Alstom. Německé firmy, které nabyly cenné zkušenosti při budování větrných parků v Baltském moři, nejspíš zůstanou mimo hru. Německé firmy jsou prý ve výběru diskriminovány a Francie upřednostňuje své tuzemské společnosti, napsal deník Financial Times Deutschland.

Francie v současnosti nemá žádné tzv. „offshorové“ větrné farmy na moři. Pokud by se jí povedlo plány uskutečnit, na březích Normandie a Bretaně by vyrostlo celkem asi 1200 větrných turbín. Pokud by soutěž vyhrála Areva, postavila by továrnu na výrobu turbín ve francouzském přístavu Le Havre, řekl Bloombergu Philippe Kavafyan, viceprezident Areva Wind France. Ta by mohla dodávat výrobky například i do Velké Británie.

Aby francouzské firmy byly přizvány k účasti na obřím tendru pořádaném státní firmou EDF, musí mít pro stavbu zajištěné financování. Sehnat peníze pro větrný projekt je ale nyní těžší než dříve. „Dřív jsme pozvali k jednacímu stolu 15 bank, nyní jich musíme pozvat 30, abychom každého z nich přesvědčili přispět určitým dílem,“ postěžoval si Kavafyan.

Francie dosud v Evropě platila za jednoho z hlavních propagátorů jádra – v 58 tamních reaktorech se vyrobí 75 procent veškeré energie. Prezident Nicolas Sarkozy svou náklonnost vůči jádru neopustil ani po jaderné havárii v japonské Fukušimě, která přiměla změnit kurz například Německo, Švýcarsko nebo Itálii. Francouzský postoj by se ale mohl změnit, pokud by letošní prezidentské volby vyhrál kandidát socialistů François Hollande. Ten chce do roku 2025 odstavit 24 jaderných reaktorů.

Nejvíce tzv. offshore větrných parků má nyní Velká Británie. Ze současných 1,8 gigawattů chtějí Britové do roku 2020 zvýšit výkon elektráren na otevřeném moři na 18 gigawattů. Německo, největší evropská ekonomika, plánuje v tomto desetiletí na moři instalovat výkon 10 gigawattů. Francie má díky svému dlouhému oceánskému pobřeží podle mezinárodního sdružení GWEC druhé nejlepší podmínky pro stavbu větrných offshore parků v Evropě.

Žárovek jsme se ženou nakoupili stovky, bavil Klaus na semináři

Publikováno 11.1.2012 20:45

Kdyby se na semináře CEPu, think-tanku založeného Václavem Klausem, vybíralo vstupné, tak by asi dnes bylo vyprodáno. Sál autoklubu byl v pět odpoledne plný k prasknutí. Mladé konzervativce v límečcích, důchodce ale třeba i zpěváka Ondřeje Hejmu sem přilákala účast tatíčka-zakladatele a téma, o kterém bude mluvit: nízkoenergetický dům. Klaus dal hned zkraje najevo, že fanouškem úsporných domů není. Seminář se o nízkoenergetických domech postupně přerostl v obecnou kritiku Bruselu.

„Tématem jsou domy s nulovou spotřebou energie. Kdo chodíme do restaurace Hliněná bašta nedaleko od Prahy, tak tam to avizují taky. Ale celý ten dům, to je vlastně hliněný bunkr. Jestli nám to tady chtějí zavést, tuto hliněnou baštu do každé rodiny, tak to byl opravdu zajímavý projekt,“ uvedl seminář Klaus.

Následoval projev Pavla Gebauera z Ministerstva průmyslu a obchodu, kterého Klaus nechtěl nechat odejít od řečnického pultíku a „dusil“ ho jako studenta u zkoušky. „Počkejte, nikam neodcházejte,“ zastavil Klaus Gebauera, který se chystal usednout.„Já jsem přišel na tento seminář, abych se dozvěděl, zda je název dům s nulovou spotřebou energie popisem věrným, nadsázkou, zkomoleninou, karikaturou… Vy jste se k tomu nevyjádřil. Vy ten název schvalujete? Je správný a adekvátní? Vás ten název nepopuzuje?“ ptal se Václav Klaus a chtěl slyšet čísla.

Zrozpačitělý Gebauer odpověděl velmi neurčitě. Pak přišel příspěvek europoslance Ivo Strejčka a s ním obecná obžaloba evropské mašinérie. „Je to jedna z dalších obludných idejí, které přicházejí z Bruselu,“ spílal Strejček směrnici EU 2009/31. Podle ní mají být všechny domy postupně přestavěny na nízkoenergetické.

Strejček se od úsporných domů dostal k žárovkám staršího typu, které Brusel zakázal. Svým příspěvkem k tématu „zákaz žárovek“ publikum pobavil i Václav Klaus, který s euroskeptikem Strejčkem evidentně souhlasil více než s Gebauerem. „My s manželkou jsme si koupili stovky starých dobrých žárovek a jsme přesvědčeni, že nám vydrží do konce života,“ řekl prezident.

Na pevnou půdu vrátil debatu profesor Karel Kabele z ČVUT. Vysvětlil, že termín „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“ je měkký výraz, protože obsahuje slovo „téměř“, které není dále definováno. Ve své powerpointové prezentaci představil možnosti, jak mohou vypadat nízkoenergetické domy v různé interpretaci bruselských směrnic: od krkonošské chalupy prověřené staletími až po dům, který sice úsporný není, ale získává energii z obnovitelných zdrojů a proto se do kategorie úsporných řadí.

Seminář byl ukončen emotivní debatou na Klausovo oblíbené téma: má být trh regulován, nebo je právě trh přirozeným regulátorem všeho? Někteří přítomní zejména z řad techniků hájili potřebu norem a regulací například z ekologického hlediska, ekonomové inspirovaní Klausem tvrdili opak.