Novinky z EU

Nový scénář: odložme podporu zelené energie

Ani definitivní zrušení podpory obnovitelné energie, ani pokračování v současném systému. Rýsuje se střední cesta. Energetický regulační úřad uvažuje, že by od roku 2014 podporu novým zeleným zdrojům zastavil a v případě potřeby ji před rokem 2020 obnovil. Česko by totiž mělo do té doby splnit své závazky podílu jednotlivých zdrojů, které vyplývají z takzvaného národního akčního plánu.
„Je důležité, abychom plnili závazky, ale stávající podpora je za hranicí ekonomických možností,“ řekl na konferenci deníku E15 specialista státního dozoru z ERÚ René Neděla. Myšlenka je jasná: výdaje na obnovitelné zdroje se budou díky technologickému pokroku snižovat, pozdější podpora tak mnohem méně zatíží veřejné rozpočty a kapsy lidí.
Maximální odklad podpory prosazuje také Sdružení velkých spotřebitelů energie, mezi jehož členy patří firmy jako Škoda Auto, Unipetrol nebo strojírny Vítkovice. ...

Ochranu při blackoutu mají zajistit teplárny

Nárazové přetoky elektřiny z Německa zvyšují riziko výpadku elektřiny v České republice. Kromě státu, který zamýšlí ochranná opatření na hranicích, se na blackout většího rozměru připravuje i hlavní město Praha. Důležitou roli by měly sehrát v krizovém scénáři české teplárny, kolem nichž se vytvoří takzvané ostrovní systémy. V nich by tyto zdroje zajišťovaly nouzové dodávky elektřiny. Krizové zásobování Prahy by měly například zajistit teplárny v Kladně a Mělníku.

„Tady je potřeba také spolupráce s krizovým řízením státu, aby byla pokryta skutečně ta nejnutnější spotřeba, například čerpadla pro dodávku pitné vody, protože teplárna samozřejmě nemůže utáhnout běžný provoz, ale pouze nouzové zásobování,“ uvedl pro deník E15 ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Ministerstvo průmyslu hodlá zahrnout kapitolu o ostrovních systémech do aktualizované energetické koncepce. Zatím nevyřešeným bodem je financování nezbytných investic na straně tepláren a distribučních společností. „V situaci, kdy nastává blackout, musí takzvaná rozpadová automatika v řádu milisekund vystřihnout ze sítě ostrov, který má teplárna šanci utáhnout,“ upřesňuje Hájek. ...

Čistý zisk ČEZ zaostal za očekáváním

Energetické společnosti ČEZ klesl v prvním čtvrtletí meziročně zisk o 16 procent na 14,4 miliardy korun. Výsledek tak zaostal za průměrným očekáváním analytiků na úrovni 15,32 miliardy korun. Hlavním důvodem nižšího zisku skupiny ČEZ je nepříznivé tarifní rozhodnutí regulátora v Albánii.

Tržby se meziročně naopak zvýšily o sedm procent na 60,8 miliardy korun a překonaly odhad průměrný analytiků na výši 58,75 miliardy roku. Společnost také potvrdila celoroční výhled. ČEZ letos plánuje dosáhnout čistého zisku 41 miliard korun a provozní zisku před odpisy (EBITDA) na úrovni 87,9 miliardy korun, loni firma vydělala 40,8 miliardy korun. „Meziroční růst výnosů skupiny ČEZ byl způsoben zejména růstem realizačních cen elektřiny a zvýšením objemu výroby v uhelných a obnovitelných zdrojích,“ uvedla společnost. Tržby byly taženy zejména růstem produkce v České republice a v Rumunské větrné farmě. ...

Ekonom Dlouhý varuje: České firmy přijdou o zakázky v Temelíně

Českým firmám hrozí, že nezískají zakázky na dostavbě jaderné elektrárny v Temelíně, a současná podoba výběrového řízení jim ani nezaručuje, že by mohly na největší zakázce v historii země dosáhnout nějakého významnějšího podílu.

„Zájem zahraničních zhotovitelů o spolupráci s českými subdodavateli se podle mých informací vytrácí,“ uvedl pro deník E15 člen Národní ekonomické rady vlády Vladimír Dlouhý a potvrdil, že se rada tímto tématem zabývala na svém posledním jednání toto pondělí a bude v něm pokračovat. Na příštím jednání NERV by se měl k celé věci vyjádřit zástupce zadavatele tendru – společnosti ČEZ. Záležitosti se hodlá věnovat také premiér Petr Nečas. ...

Co sdílí v energetice Češi s Poláky? Hlavně skepsi

Pokud chtějí země střední a východní Evropy co nejdříve dohnat bohaté členské státy EU, měly by jako specifický region v otázkách energetiky postupovat společně. Energetická politika těchto 11 nových členských států by se pak mohla lišit od té, která platí pro starých 15 členských států EU. Tak by se daly shrnout závěry analýzy Ernst & Young, kterou dnes v Praze představil středoevropský think-tank CEEP, za kterým stojí polské energetické koncerny a NWR podnikatele Zdeňka Bakaly.

Hrubý domácí produkt států střední a východní Evropy stále zaostává za HDP západních zemí. Jak bude „východ“ tento náskok postupně stahovat, bude mít stále vyšší spotřebu energie. Evropská energetická politika by na to měla brát ohled a nebránit dvojím standardům pro staré a nové členské státy, píše se ve studii. Pokud by totiž nováčkové byli nuceni dodržovat stejné standardy jako staří vyspělejší členové, mohlo by to ohrozit jejich konkurenceschopnost, uvádí studie. ...

Operace Helios: Řecko vyveze virtuální energii

Řekové se podělí o své slunce. Od prodeje solární elektřiny, takzvaného projektu Helios, si slibují až 15 miliard eur a vytvoření 60 tisíc pracovních míst. Chybí sice vedení vysokého napětí přes Balkán a Alpy, ale s tím si jižané hlavu nelámou: co nepůjde fyzicky, udělají virtuálně. „Čtyři pětiny proudu vyvezeme do evropských států prostřednictvím sítí. Deset procent exportujeme účetně,“ uvedl ministr pro energetiku Jorgos Papakonstantinu pro Die Welt.

Stavba řeckého systému o výkonu 10 tisíc megawattů je naplánována na rok 2013, první „jednotky“ mají vycestovat za čtyři až pět let. Na přeshraniční dráty marně shání peníze celá EU, která usiluje o jednotný trh s energiemi.

Účetní prodeje proudu umožňuje evropská směrnice z roku 2009. „Energie bude spotřebována v Řecku, ale vyúčtována v zemích, jež si ji koupí. Jde o součást unijního scénáře na zvýšení podílu obnovitelné energie,“ vysvětlil Papakonstantinu. „Je to ale poprvé, kdy chce někdo tuto možnost využít,“ uznal.
Prvními zájemci jsou Itálie a Lucembursko. „Jednáme také s Německem,“ řekl ministr.

Právě Italům a Lucemburčanům hrozí, že zůstanou před branami závazků EU ke zlepšení stavu ovzduší. Patří k nim, že každá země zvýší podíl obnovitelných zdrojů na vyrobené elektřině na dvacet procent do roku 2020. „Německo tento problém nemá, ale vidí šanci, jak snížit s řeckou pomocí své vysoké náklady, ať už fyzicky, nebo účetně,“ upozornil Papakonstantinu.

V německo-řeckých rozhovorech jde o výkon 300 a 500 megawattů z celkových deseti tisíc, Spolková republika má solární kapacitu sedmnáct tisíc megawattů. V neústupnosti Berlína, který nechce dotovat energii vykázanou na papíře, Atény problém nevidí. „Respektujeme to. Chystáme dvoustrannou smlouvu, jejíž součástí budou i ceny,“ upřesnil Papakonstantinu.

V čem bude spočívat pracovní náplň šedesáti tisíc nových pracovníků, řečtí představitelé neprozradili. Ujišťují zato, že se operace zvaná Helios s výjimkou rozjezdu obejde bez veřejné podpory. „Musíme vyrábět energii tam, kde je to nejlevnější,“ podpořil řecké úmysly eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger. ?

Temelínem proti sdílené evropské nezodpovědnosti?

V evropské energetice vyrůstá sdílená nezodpovědnost podobně jako v případě eura. Mnohé země počítají s tím, že elektřinu budou dovážet, aniž by řešily odkud. Dostavba Temelína je jedním z mála velkých plánů v Evropě a Česko by se ho nemělo vzdávat kvůli iracionálním argumentům. Na konferenci Leading Minds Forum pořádané deníkem E15 to řekl velvyslanec ČR pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška. Dodal ale, že by se v energetice mělo hledat celoevropské řešení.

Ohledně vývoje energetického trhu v Evropě panuje spousta otazníků. Na tom se shodli všichni panelisté konference deníku E15, přestože měli různé názory na to, jak by v budoucnu měl energetický mix Česka vypadat.

Bartuška má ale jasno - v moři nejistoty by Česko mělo vsadit na zdroj se stabilní výnosností a tím jádro je. „Temelín může být postaven v případě, že bude stanoven jasný rámec výnosnosti energetických staveb,“ dodal k tomu Bartuška.
Podobně to vidí i ministerstvo průmyslu. Česko by podle resortu mělo dál na jádro sázet a jeho podíl v mixu posilovat. Přesné parametry v rámci státní energetické koncepce aktualizuje, počítá ale zřejmě s tím, že jaderné elektrárny pokryjí v budoucnu více než polovinu tuzemské produkce elektřiny.

Budoucnost energetického trhu se těžko odhaduje
Ministerstvo životního prostředí podle náměstka resortu Ivo Hlaváče považuje jádro za perspektivní zdroj i z hlediska snižování emisí CO2, které podle něj vychází levněji než u alternativních zdrojů. „Je to stabilní zdroj pro základní zatížení, spotřeba paliva je nízká,“ přidal další výhody jaderných elektráren Hlaváč.

Hlaváč ale zároveň uznal, že debata o návratnosti investice do dostavby Temelína je legitimní. Není jasné, jestli Česko nový zdroj nutně potřebuje. Konkurenceschopnost Temelína bude záviset na cenách elektřiny v Evropě, vývoji cen emisních povolenek, a to jsou parametry, které se kvůli současné rozkolísanosti energetického trhu těžce odhadují. Za rozhodující pro jakékoli plánování v energetice Hlaváč označil stabilní legislativní prostředí.
Státní energetická koncepce sázející na rostoucí podíl jádra jde podle Edvarda Sequense ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla opačným směrem než vyspělá Evropa. V EU klesá podíl energie z jádra a uhlí, roste u té z plynu a obnovitelných zdrojů.

V době, kdy by Temelín měl začít elektřinu produkovat, už se podle Sequense ceny za jadernou a obnovitelnou energii téměř vyrovnají. Ta jaderná se zdražuje, započítávají se do ní totiž mimo jiné i rostoucí bezpečnostní nároky, řešit se musí i uskladnění vyhořelého paliva u obnovitelných zdrojů se naopak díky zlepšujícím se technologiím náklady snižují.
Po dostavbě Temelína bude Česko zbytečně řešit, jak spotřebovat přebytky energie, míní Sequens. A podle něj je pochybná i ministerstvem průmyslu proklamovaná energetická soběstačnost Česka díky Temelínu, protože budeme v tuzemsku dál závislí na dovozu uranu.

Zátěžové testy přinutí Temelín nakupovat

České jaderné elektrárny jsou sice bezpečné, ale i tak je lze ještě vylepšit, zjistily zátěžové testy, které provedl Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) v reakci na jadernou havárii v japonské Fukušimě. Instalace nových zařízení můžou české elektrárny vyjít až na stovky milionů. Kritiky z řad ekologů výsledky testů neuspokojily.

„Jedno z hlavních zařízení, které budeme muset instalovat, je nový, nezávislý dieselový generátor. Druhým je mobilní vodní čerpadlo. To jsou dva hlavní technické zákroky, které chceme udělat,“ řekl pro E15 ředitel jaderné elektrárny Temelín Miloš Štěpanovský. „Na výrobu energie máme deset zdrojů, přesto jsme se na základě Fukušimy rozhodli koupit jedenáctý nezávislý zdroj,“ uvedl.

Celkově se investice vyvolané výsledky zátěžových testů můžou vyšplhat až na 200 milionů korun, odhadl Štěpanovský. Náklady na tyto investice JE Temelín pokryje ze svého fondu na opravy, ve kterém je na rok vyhrazena zhruba miliarda. Kdy k investici dojde, zatím nebylo rozhodnuto.

Zátěžové testy konstatují, že české jaderné elektrárny jsou velmi odolné vůči živelným katastrofám, ale i tak mají své rezervy. Teoreticky mohou nastat problémy při extrémním mrazu a větru.

EU chce podporou bioekonomiky snižovat závislost na ropě

Využití zemědělských surovin v průmyslu se neomezuje pouze na přidávání biosložky do nafty. Bioekonomika využívá obnovitelných surovin k výrobě celé palety produktů – například plastů, léčiv, kosmetiky nebo barviv. Biologické zdroje jsou často schopné nahradit ve výrobě ropu a snižování závislosti EU na dovozu „černého zlata“ je velkou motivací. Bioekonomika také může přinést novou vzpruhu pro zemědělské oblasti. Kritici ale poukazují i na některé možné negativní stránky mladého sektoru.

Nákupní taška v supermarketu nebo plastová láhev od Coca-Coly. Tradičně se vyrábějí s využitím ropy. Jde to ale i z čistě rostlinných obnovitelných zdrojů – jako je třeba proso nebo kukuřičné klasy. Tradiční „ropný“ plast od toho „biologického“ téměř nerozeznáte.

„Někdy produkt z biologických materiálů nahrazuje ten tradiční jedna ku jedné. Někdy má dokonce i některé funkce navíc,“ podotýká k tomu Eveline Lecoq, specialistka na biotechnologie z Evropské komise.

Vedle bio-plastů je ale možné zemědělské suroviny využít i k výrobě energie, hnojiv, textilu, pracích prášků nebo třeba implantátů. Některé plodiny – vhodný je k tomu třeba ananas či fazole – mohou také posloužit pro produkci enzymů, které jsou následně využívány k výrobě léčiv.

Středobodem bioekonomiky mají být tzv. biorafinérie. Ty by využívaly obnovitelných surovin jak k výrobě energie a tepla, tak složek pro další průmyslovou výrobu. Několik biorafinérií už v Evropě funguje. A například Francie se zavázala, že do roku 2017 bude 15 procent surovin využívaných v tamním chemickém průmyslu obnovitelných.
Výhody bioekonomiky jsou podle Evropské komise jasné – snižování závislosti na dovozu paliv, snižování emisí skleníkových plynů, ale také podpora hospodářství a vytváření nových pracovních míst nejen v zemědělství, ale i v různých navázaných oborech.

Christian Petermann z Bioeconomy Council upozorňuje na to, že Evropa ve využití biotechnologií výrazně zaostává za Spojenými státy, velkou podporu má tento sektor ale třeba i v Indii a Číně. V Evropě se sice dělá výzkum, vázne ale komerční využití. To teď ale chce podle všeho Evropská komise změnit a podporu bioekonomiky zařadila mezi své priority.

Bioekonomika má ale i své kritiky. Ti namítají, že pěstování zemědělských surovin pro průmyslové využití ohrožuje primární zájem – a to produkci potravin. Evropská komise ale namítá, že jde jen o to najít správnou rovnováhu. A dodává, že bioekonomika má být spíš než konkurencí tradičnímu zemědělství jeho vhodným doplňkem a zefektivnit má třeba i využití zemědělských odpadů.

Do potravinové bezpečnosti má bioekonomika také co říct. Spadá pod ní totiž i pěstování geneticky modifikovaných plodin. Na mnoha místech už tento způsob produkce výrazně pomohl zlepšit zásobování potravinami. Kritici zejména z řad ekologických organizací ale požadují, aby byla lépe zhodnocena i potenciální rizika GM plodin. ?
Autor článku: Ondřej Vrba

Německý E.ON shání do svých větrných farem podílníky

Energetický koncern E.ON chce do výstavby mořských větrných farem na severu Německa zapojit peníze od soukromých investorů. Německý gigant plánuje v příštích letech postavit větrné farmy na výrobu elektřiny celkem za 7 miliard eur. Část nákladů by mohli nést soukromníci, kteří by se tím stali podílníky.

„Teď probíhají první jednání se zájemci,“ potvrdil informaci pro deník Financial Times Deutschland Mike Winkel, šéf společnosti Climate & Renewables, která je dceřinou firmou E.ONu pro obnovitelné zdroje.

E.ON vychází z toho, že se najde dostatečný počet zájemců, kteří chtějí vydělat na německé energetické revoluci. Německá vláda totiž hodlá do roku 2022 zavřít všechny jaderné reaktory a přejít na obnovitelné zdroje energie. Největší výrobce energie v Německu chce na své projekty nalákat spíše konzervativní investory, jako jsou penzijní fondy či pojišťovny.

Soukromé investiční fondy jako Brancor Capital nebo Blackstone už do byznysu větrných elektráren vstoupili, připomíná deník. Typicky však kupují spíše práva na budoucí elektrárny od developerů projektu jako je třeba PNE Wind. U vyšších výnosů ve větrném byznysu však hrozí i vyšší rizika. Například že včas nebude přiopravena síť, která energie přenese zákazníkům na jihu Německa.

Opatrní investoři jako jsou penzijní fondy nebo pojišťovny dosud v energetice investovali spíše do infrastruktury, například do elektrické nebo plynové sítě. Tento regulovaný obchod platí za málo riskantní, přitom nabízí vyšší výnosy než třeba státní dluhopisy.

E.ON investorům nabízí následující: sám si ponechá většinový podíl, vedení a stavbu projektu, soukromníci dodají pouze peníze, za které dostanou menšinový podíl. Od kofinancování si Winkel slibuje postavení vyšších kapacit, než se kterými se počítalo v původním sedmimiliar