EMIR: ENTRY INTO FORCE SCHEDULED FOR MID-MARCH FOLLOWING SURPRISE WITHDRAWAL OF PARLIAMENT CONCERNS

18th February 2013 - In an unexpected last-minute development during the European Parliament’s plenary session in Strasbourg last week, the ECON Committee decided to withdraw its motion rejecting two regulatory technical standards, developed to implement EU financial regulation EMIR, from the agenda of the plenary. ECON MEPs had originally expressed concerns that the standards would be too onerous for non-financial businesses and were not in line with EMIR requirements. Rejection by the plenary could have triggered a formal review of the RTS, postponing their entry into force. But with the motion off the table, Commissioner Barnier confirmed last week that “the standards can now enter into force 20 days after their publication in the Official Journal of the EU, most likely around mid-March.”

EMIR, the EU Regulation on over-the-counter (OTC) derivatives, central counterparties and trade repositories, entered into force on 16 August 2012. It translates the commitment made by the EU at the G20 Pittsburgh Summit in September 2009 to trade most standard OTC derivative contracts on exchanges or electronic trading platforms and to clear them through central counterparties by end-2012 at the latest.

The technical standards necessary to implement the Regulation were adopted by the European Commission in December. This gave the European Parliament and the Council until 19 February to exercise their scrutiny rights. While the Council appeared inclined to follow the Commission proposal, the ECON Committee initially expressed some reservations and was expected to recommend that the plenary reject two of the developed technical standards.

These concerns were very much in line with the concerns of EURELECTRIC and other non-financial stakeholders. Since the beginning of the legislative process, EURELECTRIC had stressed that EMIR should recognise the specific hedging needs of electricity companies by imposing proportionate measures, without affecting EMIR’s overall aim of
reducing systemic risk and increasing transparency in financial markets. Commercial and treasury hedging activities carried out by electricity utilities do not pose a threat to the financial system and should therefore be exempt from clearing requirements. We had also highlighted that the ‘systemic relevance’ should be a key criterion to be taken into account when defining this threshold.

Jaderný projekt ČEZ na Slovensku je mrtvý

Plán, že se společnost ČEZ odpíchne od stavby jaderných elektráren v Česku k projektu na Slovensku, je mrtvý. Podle informací deníku E15 nejde o to, že by ČEZ na stavbu dalšího bloku v Jaslovských Bohunicích neměl a nesehnal peníze. Firma však soustředí většinu svých budoucích finančních zdrojů na dostavbu Temelína – projekt za více než 200 miliard korun...

Ministr Kuba má problém: prolomení limitů a záruky za jádro narazily

Zachování územně ekologických limitů či odmítnutí státní záruky na výkup elektřiny z jádra. Ministerstva rozcupovala státní energetickou a surovinovou koncepci a vznesla vlastní požadavky na zásadní změny. Resort obchodu a průmyslu ale zatím vyslyšel pouze zlomek z nich.

Česko nemá podle ministerstva financí dostatečný kapitál na státní záruky pro jádro, chce proto podle materiálu, který má server E15.cz k dispozici, smést ze stolu záměr ministerstva průmyslu a obchodu, jež podporu zahrnulo do státní energetické koncepce. ...

Riziko blackoutu v Evropě vzroste za 20 let o polovinu

V Evropě a Severní Americe se v roce 2030 zvýší pravděpodobnost výpadku proudu (blackout) o 46 procent. Spotřeba energie se totiž proti současnému stavu téměř zdvojnásobí. Naopak v rozvojových zemích či rozvíjejících se ekonomikách, kde je mnohdy nyní nestabilita sítí velkým problémem, se pravděpodobnost výpadku sníží o 53 procent. Uvádí to průzkum The shape of power to come, který vznikl v rámci studie PwC Global Power & Utilities.

Stoprocentně není možné vyloučit riziko blackoutu ani v České republice. Ve skutečnosti jsme již několikrát byli blízko výpadku proudu, a to kvůli přetokům energie z větrných elektráren na baltském pobřeží přes naše území. Česká přenosová síť potřebuje posílit, aby splňovala náročnější bezpečnostní parametry. Jelikož jsme ale součástí propojené evropské soustavy, mělo by se řešení hledat na evropské úrovni. Času přitom není mnoho nazbyt. Posilování sítí je dlouhodobější záležitost a větrných elektráren, původců zvýšeného zatížení sítí, bude stále přibývat,“ uvedl partner PwC ČR odpovědný za sektor energetiky Tomáš Bašta. ...

Válka o uhlí vrcholí, ČEZ otevřel druhou frontu

Boj o budoucí dodávky uhlí i cenu suroviny mezi společností Czech Coal podnikatele Pavla Tykače a tuzemskou energetickou jedničkou ČEZ vstoupil do rozhodující fáze. ČEZ včera otevřel druhou frontu, když oficiálně potvrdil, že zvažuje prodej dvou svých elektráren – méně významných Chvaletic a hlavně Počerad.

Právě ty závisejí na dodávkách uhlí od Czech Coalu. A jedním z potenciálních kupců elektráren je společnost Pavla Tykače, který by si tak pojistil, že své uhlí skutečně využije.

„Bezprostředním důvodem pro zvažování prodeje je nejistota dodávek uhlí od roku 2013 vzhledem k dosud neskončeným jednáním s dodavatelem paliva, společností Czech Coal,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Fakticky to znamená, že lze očekávat tvrdá jednání nejen o ceně uhlí, ale také o ceně elektráren. Ta se může pohybovat v řádu desítek miliard korun. Pokud ovšem jednání vyústí v kompromis a Czech Coal elektrárny koupí, ztíží to situaci zástupcům teplárenství, kteří s těžaři také bojují o nastavení budoucích kontraktů. ...

Nový scénář: odložme podporu zelené energie

Ani definitivní zrušení podpory obnovitelné energie, ani pokračování v současném systému. Rýsuje se střední cesta. Energetický regulační úřad uvažuje, že by od roku 2014 podporu novým zeleným zdrojům zastavil a v případě potřeby ji před rokem 2020 obnovil. Česko by totiž mělo do té doby splnit své závazky podílu jednotlivých zdrojů, které vyplývají z takzvaného národního akčního plánu.
„Je důležité, abychom plnili závazky, ale stávající podpora je za hranicí ekonomických možností,“ řekl na konferenci deníku E15 specialista státního dozoru z ERÚ René Neděla. Myšlenka je jasná: výdaje na obnovitelné zdroje se budou díky technologickému pokroku snižovat, pozdější podpora tak mnohem méně zatíží veřejné rozpočty a kapsy lidí.
Maximální odklad podpory prosazuje také Sdružení velkých spotřebitelů energie, mezi jehož členy patří firmy jako Škoda Auto, Unipetrol nebo strojírny Vítkovice. ...

Ochranu při blackoutu mají zajistit teplárny

Nárazové přetoky elektřiny z Německa zvyšují riziko výpadku elektřiny v České republice. Kromě státu, který zamýšlí ochranná opatření na hranicích, se na blackout většího rozměru připravuje i hlavní město Praha. Důležitou roli by měly sehrát v krizovém scénáři české teplárny, kolem nichž se vytvoří takzvané ostrovní systémy. V nich by tyto zdroje zajišťovaly nouzové dodávky elektřiny. Krizové zásobování Prahy by měly například zajistit teplárny v Kladně a Mělníku.

„Tady je potřeba také spolupráce s krizovým řízením státu, aby byla pokryta skutečně ta nejnutnější spotřeba, například čerpadla pro dodávku pitné vody, protože teplárna samozřejmě nemůže utáhnout běžný provoz, ale pouze nouzové zásobování,“ uvedl pro deník E15 ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Ministerstvo průmyslu hodlá zahrnout kapitolu o ostrovních systémech do aktualizované energetické koncepce. Zatím nevyřešeným bodem je financování nezbytných investic na straně tepláren a distribučních společností. „V situaci, kdy nastává blackout, musí takzvaná rozpadová automatika v řádu milisekund vystřihnout ze sítě ostrov, který má teplárna šanci utáhnout,“ upřesňuje Hájek. ...

Čistý zisk ČEZ zaostal za očekáváním

Energetické společnosti ČEZ klesl v prvním čtvrtletí meziročně zisk o 16 procent na 14,4 miliardy korun. Výsledek tak zaostal za průměrným očekáváním analytiků na úrovni 15,32 miliardy korun. Hlavním důvodem nižšího zisku skupiny ČEZ je nepříznivé tarifní rozhodnutí regulátora v Albánii.

Tržby se meziročně naopak zvýšily o sedm procent na 60,8 miliardy korun a překonaly odhad průměrný analytiků na výši 58,75 miliardy roku. Společnost také potvrdila celoroční výhled. ČEZ letos plánuje dosáhnout čistého zisku 41 miliard korun a provozní zisku před odpisy (EBITDA) na úrovni 87,9 miliardy korun, loni firma vydělala 40,8 miliardy korun. „Meziroční růst výnosů skupiny ČEZ byl způsoben zejména růstem realizačních cen elektřiny a zvýšením objemu výroby v uhelných a obnovitelných zdrojích,“ uvedla společnost. Tržby byly taženy zejména růstem produkce v České republice a v Rumunské větrné farmě. ...

Ekonom Dlouhý varuje: České firmy přijdou o zakázky v Temelíně

Českým firmám hrozí, že nezískají zakázky na dostavbě jaderné elektrárny v Temelíně, a současná podoba výběrového řízení jim ani nezaručuje, že by mohly na největší zakázce v historii země dosáhnout nějakého významnějšího podílu.

„Zájem zahraničních zhotovitelů o spolupráci s českými subdodavateli se podle mých informací vytrácí,“ uvedl pro deník E15 člen Národní ekonomické rady vlády Vladimír Dlouhý a potvrdil, že se rada tímto tématem zabývala na svém posledním jednání toto pondělí a bude v něm pokračovat. Na příštím jednání NERV by se měl k celé věci vyjádřit zástupce zadavatele tendru – společnosti ČEZ. Záležitosti se hodlá věnovat také premiér Petr Nečas. ...

Co sdílí v energetice Češi s Poláky? Hlavně skepsi

Pokud chtějí země střední a východní Evropy co nejdříve dohnat bohaté členské státy EU, měly by jako specifický region v otázkách energetiky postupovat společně. Energetická politika těchto 11 nových členských států by se pak mohla lišit od té, která platí pro starých 15 členských států EU. Tak by se daly shrnout závěry analýzy Ernst & Young, kterou dnes v Praze představil středoevropský think-tank CEEP, za kterým stojí polské energetické koncerny a NWR podnikatele Zdeňka Bakaly.

Hrubý domácí produkt států střední a východní Evropy stále zaostává za HDP západních zemí. Jak bude „východ“ tento náskok postupně stahovat, bude mít stále vyšší spotřebu energie. Evropská energetická politika by na to měla brát ohled a nebránit dvojím standardům pro staré a nové členské státy, píše se ve studii. Pokud by totiž nováčkové byli nuceni dodržovat stejné standardy jako staří vyspělejší členové, mohlo by to ohrozit jejich konkurenceschopnost, uvádí studie. ...