Novinky z EU

Trh s emisními povolenkami: budoucnost, anebo mrtvý projekt?

Tržní hodnota emisních povolenek od loňského roku spadla téměř o polovinu z 15 na 8,5 eur. Je systém obchodování s emisními povolenkami neboli ETS odsouzen k zániku, nebo je potřeba ho pouze upravit? Na to se názory odborníků rozcházejí.

Společnost Žatecká teplárenská zásobuje teplem jedno středně velké české město. Při výrobě tepla dříve spalovala uhlí, ale z prodeje emisních povolenek si v roce 2010 postavila kotelnu na biomasu, která nyní vyrábí 60 procent veškerého tepla. Firma investovala do zelené technologie, takže už povolenky nebude potřebovat - takhle nějak si politici v Bruselu představovali, že by měl systém emisních povolenek (ETS) fungovat.

„Díky povolenkám se nám podařilo realizovat výstavbu biomasové kotelny za 300 milionů korun. My jsme dostávali zdarma 37 tisíc kusů povolenek a díky tomu, že jsme výrazně snížili spotřebu uhlí, tak nám ročně zbývá 22 tisíc kusů povolenek,“ říká ředitelka žatecké firmy Alena Hlávková. „Nám ten systém pomohl.“

Případ Žatecké teplárenské je však spíše ojedinělý. Většina firem nejen na českém trhu má emisních povolenek nadbytek. To vede k tomu, že cena povolenek na trhu neustále klesá. Ještě v loňském roce stála povolenka 15 eur, dnes se prodává kolem 8,50 eur. Nízká cena povolenek pak znamená, že firmy nemají příliš velkou motivaci investovat do zelených či úsporných technologií – je levnější si prostě koupit laciné povolenky.

Povolenek je obrovský nadbytek

„Vlivem finanční krize vznikl na trhu obrovitý převis nabídky nad poptávkou. Což vedlo k tomu, že firmy mají spoustu ušetřených povolenek, které si teoreticky mohou převést do další fáze,“ říká Jan Fousek, ředitel obchodu firmy Virtuse, která zajišťuje obchod s povolenkami pro více než polovinu jejich odběratelů v Česku a na Slovensku. Podle Fouska by evropští politici měli zakročit a část povolenek z trhu stáhnout. Pokud to neudělají, cena emisních povolenek by mohla klesnout ještě více. „To by byl hřebíček do rakve. Pak bych se nedivil, kdyby to šlo třeba na tři eura,“ řekl Fousek.

Když stažení části emisních povolenek z trhu těsně před Vánoci doporučil ekologický výbor Evropského parlamentu, cena povolenek vyletěla raketově vzhůru o 30 procent – nejvíce v historii jejich obchodování. Nyní budou o stažení 900 milionů až 1,4 miliard povolenek rozhodovat ostatní výbory a po nich Evropská komise. „Rozhodnutí, že budou nějaké povolenky vytaženy z trhu, by znamenalo zvýšení cen v řádech desítek procent,“ soudí Fousek.

„Pobídka ke snížení emisí není tak velká, jako kdyby byla cena vyšší. Myslím, že EU do toho vstoupí a část povolenek stáhne. To je alespoň můj pocit,“ myslí si Robert Seehawer, který pracuje na burze s povolenkami EEX v německém Lipsku.

Francie a Češi povedou jaderný blok v EU

Snahy zastavit evropskou atomovou energetiku narazí na tvrdý odpor nového bloku projaderných zemí. V Paříži se dnes poprvé scházejí ministři skupiny států Evropské unie, které jádro na rozdíl od Německa neopouštějí, nebo chtějí nové jaderné bloky stavět. Cílem je „sladit noty“ dalšího vývoje celého odvětví. Neformální lídr bloku, Francie, nabízí podle zdrojů deníku E15 důležitou roli Česku.

Svědčí o tom i to, že ministr průmyslu Martin Kuba předsedá části jednání o energetických výzvách v Evropské unii. Francouzský ministr průmyslu a energetiky Eric Besson do Paříže pozval zástupce šestnácti zemí a většina z nich do Francie skutečně odletěla. „Ministr Kuba se jednání v Paříži zúčastní,“ potvrdila bez dalších podrobností mluvčí českého ministerstva průmyslu Veronika Forejtová.

Postoj hostitelské Francie k jaderné energetice bude klíčový pro další země, odolávat odpůrcům jádra v Bruselu či Berlíně by bez Paříže bylo složité. Evropské instituce sice v dohledné době zřejmě nezískají pravomoci zasahovat přímo do energetického mixu jednotlivých států, rozvoj jaderné energetiky by ale mohly

Británie inspiruje, jak rozvíjet jádro

Publikováno 24.1.2012 6:34

V Praze se rodí plán, jak získat jistotu, že se investice do jaderných elektráren skutečně vyplatí. Jestliže dnes obnovitelné zdroje mají zajištěnu garanci pevných výkupních cen elektřiny, do budoucna by mohly stejné privilegium dostat atomové reaktory. Inspirací se stává Velká Británie, která připravuje nový zákon o bezemisních zdrojích a hodlá nastavit stejné podmínky jak například pro větrné parky, tak pro jaderné zdroje.

„Britové v těchto úvahách došli asi nejdál. Proti dnešní praxi by to navíc bylo výhodnější pro spotřebitele,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Pokud by tržní cena byla nižší než ta víceméně pevně stanovená, provozovatel elektrárny by získával podporu od státu. Kdyby byla tržní cena vyšší, elektrárenská společnost by naopak peníze vracela.

Podobné návrhy se sice zatím nedostaly do písemných dokumentů v českých ministerských a parlamentních kancelářích, ale diskuzi prosazuje také vládní zmocněnec pro dostavbu temelínské elektrárny Václav Bartuška. Očekává totiž, že půjde o evropský trend a třeba Němcům, kteří odstavují jaderné zdroje, nezbude než podobným způsobem podporovat výstavbu plynových elektráren. „V Evropě jsme vytvořili situaci, kdy investovat v energetice do čehokoli, co není masivně dotované, většinou nedává smysl,“ uvádí Bartuška.

ČEZ pravděpodobně nebude mít potíže se získáním peněz pro dostavbu Temelína, ale pro tuzemskou energetickou jedničku je klíčové, aby ukázala investorům, bankéřům i minoritním akcionářům, že půjde o komerčně výhodný projekt.

Výhodnost projektu však není možné v dlouhodobém horizontu stoprocentně garantovat u žádného zdroje – záleží na tom, jak bude do energetiky zasahovat stát, Evropská unie a jak se budou vyvíjet ceny elektřiny, plynu či jiných surovin.

Podle Daniela Beneše je v tomto smyslu dobré sledovat právě Spojené království: „Británie je ostrov, musí si svůj problém opravdu řešit a nemůže spoléhat, že ho za ni vyřeší někdo jiný.“ Návrh britského ministerstva energetiky vychází z potřeby vytvořit takzvaný kapacitní trh – národní operátor přenosové sítě by měl elektřinu nakupovat v aukcích na delší dobu dopředu. I v Británii lze ale ještě očekávat bouřlivé diskuze o celém systému. Předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Milan Urban (ČSSD) uvedl, že k podobnému návrhu v České republice zatím nelze říct ani jednoznačné ano, ani jednoznačné ne. Pokud by však šlo o rozumný model z hlediska předpokládaných cen elektrické energie i nastavení energetického mixu, bylo by o tom podle něj možné uvažovat.

Francie chystá masivní investice do mořských větrných farem

Publikováno 11.1.2012 12:12

Tradičně jaderná velmoc Francie se chystá stavět větrné elektrárny ve velkém. Do roku 2016 má na březích Normandie a Bretaně vyrůst pět větrných parků za deset miliard eur o celkovém výkonu tří gigawattů. To odpovídá přibližně výkonu tří jaderných reaktorů. Do roku 2020 chce Francie tento výkon zdvojnásobit na 6 gigawatt.

Lídrem ve výrobě energie z větrných turbín na moři jsou nyní Německo a Velká Británie, Francie chce jejich náskok zmenšit. Státní energetická firma Electricite de France (EDF) vypsala tendr v hodnotě 10 miliard eur. Své nabídky mají francouzští výrobci větrných parků předložit během dneška. Vítězové budou vybráni v dubnu, v roce 2015 už by turbíny měly být v provozu.

Počítá se s účastí firem Areva a GDF Suez, obě už mají zkušenost se stavbou větrných elektráren. O zakázku na turbíny bude podle agentury Bloomberg soutěžit Areva s firmou Alstom. Německé firmy, které nabyly cenné zkušenosti při budování větrných parků v Baltském moři, nejspíš zůstanou mimo hru. Německé firmy jsou prý ve výběru diskriminovány a Francie upřednostňuje své tuzemské společnosti, napsal deník Financial Times Deutschland.

Francie v současnosti nemá žádné tzv. „offshorové“ větrné farmy na moři. Pokud by se jí povedlo plány uskutečnit, na březích Normandie a Bretaně by vyrostlo celkem asi 1200 větrných turbín. Pokud by soutěž vyhrála Areva, postavila by továrnu na výrobu turbín ve francouzském přístavu Le Havre, řekl Bloombergu Philippe Kavafyan, viceprezident Areva Wind France. Ta by mohla dodávat výrobky například i do Velké Británie.

Aby francouzské firmy byly přizvány k účasti na obřím tendru pořádaném státní firmou EDF, musí mít pro stavbu zajištěné financování. Sehnat peníze pro větrný projekt je ale nyní těžší než dříve. „Dřív jsme pozvali k jednacímu stolu 15 bank, nyní jich musíme pozvat 30, abychom každého z nich přesvědčili přispět určitým dílem,“ postěžoval si Kavafyan.

Francie dosud v Evropě platila za jednoho z hlavních propagátorů jádra – v 58 tamních reaktorech se vyrobí 75 procent veškeré energie. Prezident Nicolas Sarkozy svou náklonnost vůči jádru neopustil ani po jaderné havárii v japonské Fukušimě, která přiměla změnit kurz například Německo, Švýcarsko nebo Itálii. Francouzský postoj by se ale mohl změnit, pokud by letošní prezidentské volby vyhrál kandidát socialistů François Hollande. Ten chce do roku 2025 odstavit 24 jaderných reaktorů.

Nejvíce tzv. offshore větrných parků má nyní Velká Británie. Ze současných 1,8 gigawattů chtějí Britové do roku 2020 zvýšit výkon elektráren na otevřeném moři na 18 gigawattů. Německo, největší evropská ekonomika, plánuje v tomto desetiletí na moři instalovat výkon 10 gigawattů. Francie má díky svému dlouhému oceánskému pobřeží podle mezinárodního sdružení GWEC druhé nejlepší podmínky pro stavbu větrných offshore parků v Evropě.

Žárovek jsme se ženou nakoupili stovky, bavil Klaus na semináři

Publikováno 11.1.2012 20:45

Kdyby se na semináře CEPu, think-tanku založeného Václavem Klausem, vybíralo vstupné, tak by asi dnes bylo vyprodáno. Sál autoklubu byl v pět odpoledne plný k prasknutí. Mladé konzervativce v límečcích, důchodce ale třeba i zpěváka Ondřeje Hejmu sem přilákala účast tatíčka-zakladatele a téma, o kterém bude mluvit: nízkoenergetický dům. Klaus dal hned zkraje najevo, že fanouškem úsporných domů není. Seminář se o nízkoenergetických domech postupně přerostl v obecnou kritiku Bruselu.

„Tématem jsou domy s nulovou spotřebou energie. Kdo chodíme do restaurace Hliněná bašta nedaleko od Prahy, tak tam to avizují taky. Ale celý ten dům, to je vlastně hliněný bunkr. Jestli nám to tady chtějí zavést, tuto hliněnou baštu do každé rodiny, tak to byl opravdu zajímavý projekt,“ uvedl seminář Klaus.

Následoval projev Pavla Gebauera z Ministerstva průmyslu a obchodu, kterého Klaus nechtěl nechat odejít od řečnického pultíku a „dusil“ ho jako studenta u zkoušky. „Počkejte, nikam neodcházejte,“ zastavil Klaus Gebauera, který se chystal usednout.„Já jsem přišel na tento seminář, abych se dozvěděl, zda je název dům s nulovou spotřebou energie popisem věrným, nadsázkou, zkomoleninou, karikaturou… Vy jste se k tomu nevyjádřil. Vy ten název schvalujete? Je správný a adekvátní? Vás ten název nepopuzuje?“ ptal se Václav Klaus a chtěl slyšet čísla.

Zrozpačitělý Gebauer odpověděl velmi neurčitě. Pak přišel příspěvek europoslance Ivo Strejčka a s ním obecná obžaloba evropské mašinérie. „Je to jedna z dalších obludných idejí, které přicházejí z Bruselu,“ spílal Strejček směrnici EU 2009/31. Podle ní mají být všechny domy postupně přestavěny na nízkoenergetické.

Strejček se od úsporných domů dostal k žárovkám staršího typu, které Brusel zakázal. Svým příspěvkem k tématu „zákaz žárovek“ publikum pobavil i Václav Klaus, který s euroskeptikem Strejčkem evidentně souhlasil více než s Gebauerem. „My s manželkou jsme si koupili stovky starých dobrých žárovek a jsme přesvědčeni, že nám vydrží do konce života,“ řekl prezident.

Na pevnou půdu vrátil debatu profesor Karel Kabele z ČVUT. Vysvětlil, že termín „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“ je měkký výraz, protože obsahuje slovo „téměř“, které není dále definováno. Ve své powerpointové prezentaci představil možnosti, jak mohou vypadat nízkoenergetické domy v různé interpretaci bruselských směrnic: od krkonošské chalupy prověřené staletími až po dům, který sice úsporný není, ale získává energii z obnovitelných zdrojů a proto se do kategorie úsporných řadí.

Seminář byl ukončen emotivní debatou na Klausovo oblíbené téma: má být trh regulován, nebo je právě trh přirozeným regulátorem všeho? Někteří přítomní zejména z řad techniků hájili potřebu norem a regulací například z ekologického hlediska, ekonomové inspirovaní Klausem tvrdili opak.

RWE bude masivně investovat do obnovitelných zdrojů

Německá energetická firma RWE se chce dobře připravit na odklon Německa od jaderné energetiky a hodlá v průběhu příštích čtyř let investovat do obnovitelných zdrojů energie pět miliard eur (128,7 miliardy Kč).

Skupina RWE, která působí také v České republice, svým prohlášením následuje konkurenční německou skupinu E.ON. Ta v prosinci zveřejnila, že během pěti roků dá do zelené energie sedm miliard eur.

Rozhodnutí Německa opustit jadernou energetiku uvrhlo obě společnosti do problémů. Klesl jim zisk, musely propouštět (u společnosti E.ON bylo v ohrožení až 10 tisíc míst, což je víc než deset procent zaměstnanců) a prodaly část majetku. ...

Francie naznačila obrat, odklon od jádra už nevylučuje

Francie poprvé nadnesla možnost odklonu od jádra. Přitom ještě nedávno tvrdila, že o takových úvahách nemůže být řeč. O možnosti jaderného stopu ale Paříž mluví ale stále spíše jen hypoteticky - podle francouzského ministra energetiky Erica Bessona je to pouze jedna z mnoha variant, kterou navíc vláda neupřednostňuje. Pro odchod od jádra se už v důsledku havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo sousední Německo.

Tradiční zastánce jádra, který z atomu vyrábí tři čtvrtiny energie, připouští změnu své energetické politiky. Ministr Besson oznámil, že se začíná pracovat na studii energetického mixu Francie do roku 2050, která zahrnuje různé možnosti, včetně úplného ukončení výroby jaderné energie.

„Prostudujeme všechny možné scénáře,“ uvedl pro rozhlasovou stanici Europe 1 ministr. „Bude to učiněno s naprostou objektivitou a zcela transparentně,“ dodal. ...

Poláci čelí německé elektřině, doplatí na to Češi

Publikováno 5.1.2012 6:44

Česká přenosová soustava bude čelit ještě většímu náporu elektřiny z Německa, a tedy i hrozbě blackoutů či poruchám v dodávkách. Poláci totiž potvrzují, že na svých hranicích s Německem nainstalují speciální transformátory (phase shifters), jimiž toky elektřiny z tamních větrných parků výrazně omezí. O co méně bude ovšem zatížena polská síť, o to se zvýší nápor na českou přenosovou soustavu.

Operátorovi české sítě, společnosti ČEPS, zřejmě nezbude než tyto transformátory umístit i na česko-německé hranice. „Je to pravděpodobné,“ řekl deníku E15 Miroslav Vrba z představenstva ČEPS, byť firma podle něho bude zároveň posilovat tuzemskou soustavu.

Elektřina putuje ze severního do jižního Německa, ale přetéká i do Polska a Česka. Ve větrných dnech se její tranzit zvyšuje až desetinásobně proti obchodním plánům. Potíž je i v tom, že se jižní Německo potýká s odstavením tamních jaderných elektráren.
Kazimierz Kulaga z vedení provozovatele polské sítě, firmy PSE – Operator, na konci minulého roku uvedl, že výběrové řízení na instalaci transformátorů by mělo být vyhlášeno už během ledna. Transformátory mají být hotové do dvou tří let.
ČEPS upozorňuje, že už za současné situace třeba v minulém prosinci nebylo možné kvůli přetokům německé elektřiny dodržet základní bezpečnostní kritérium „n-1“. Jde o pravidlo, podle kterého se při náhlém výpadku jednoho vedení nesmí přetížit ta další. Pro Poláky, kteří nemají tak robustní přenosovou síť jako Česká republika, je ovšem obrana proti německým přetokům ještě akutnějším problémem.

Otázkou zůstává, jak budou na ochranná opatření Polska a případně i Česka reagovat Němci. Jde o to, aby urychlili výstavbu páteřních sítí na svém území, a při regulaci sítě také brali ohled na své sousedy.

Bývalý šéf tuzemské energetické jedničky ČEZ a nynější předseda její dozorčí rady Martin Roman loni prohlásil, že kdyby Češi na své území elektřinu z Německa nepustili, zkolabovala by naopak německá síť. Němci by podle jeho slov měli za přenos elektřiny přes české území platit, a to až sedm miliard korun ročně.

Responses to the Commission’s EU 2030 Package And ETS Reforms

On 22 January the European Commission published a major package of white papers on climate and energy, including proposals on 2030 climate targets and policies and on ETS reform. EU Heads of Government will meet in European Council to discuss the proposals on 20-21 March. It is expected that a second (decisive) European Council will be held in June. So far, responses to the Commission and advice to the Heads of Governments have been on the whole favourable, with some notable exceptions.
The Commission’s key proposals for a binding 40% greenhouse gas domestic emissions reductions target, for an EU ETS market stability reserve, for a binding EU-level RES target of 27% based on the emissions target, and to postpone decisions on energy efficiency, transport and CCS to later in 2014/15, did not come as a surprise. In early January, France, Germany, Italy, the Netherlands, Spain and the UK wrote jointly to the Commission calling for 40% greenhouse gas domestic emissions reductions (the UK further advocated for 50%). Austria, Belgium, Denmark, France, Germany, Ireland, Italy and Portugal also wrote in support of a binding RES target and “a robust, long-term framework supporting renewable energy sources, regardless of various views on the operational modalities”. Meanwhile, the ETS market reserve proposal reflects more than two years of debate amongst the Commission, Member States, the power sector, energy intensive industry sectors, investors, and environmental NGOs.
On 5 February the European Parliament voted for 40% emissions reductions together with a binding target of 40% energy efficiency and 30% RES, calling the Commission’s proposals “unambitious”.
Most Member States have not yet taken formal positions on the Commission package. However, Poland has said that it disagrees with 40%, and Bulgaria, the Czech Republic, Hungary, Romania, and Slovakia also are all said to be unhappy. The UK has said that it will support the Commission proposals. Regarding RES, Denmark has said it wants to ensure that the target will actually be binding and that it would like more ambition. A bilateral Franco-German summit tomorrow is expected – among other matters – to clarify both countries’ positions towards the Commission package.