Publikováno 11.1.2012 12:12
Tradičně jaderná velmoc Francie se chystá stavět větrné elektrárny ve velkém. Do roku 2016 má na březích Normandie a Bretaně vyrůst pět větrných parků za deset miliard eur o celkovém výkonu tří gigawattů. To odpovídá přibližně výkonu tří jaderných reaktorů. Do roku 2020 chce Francie tento výkon zdvojnásobit na 6 gigawatt.
Lídrem ve výrobě energie z větrných turbín na moři jsou nyní Německo a Velká Británie, Francie chce jejich náskok zmenšit. Státní energetická firma Electricite de France (EDF) vypsala tendr v hodnotě 10 miliard eur. Své nabídky mají francouzští výrobci větrných parků předložit během dneška. Vítězové budou vybráni v dubnu, v roce 2015 už by turbíny měly být v provozu.
Počítá se s účastí firem Areva a GDF Suez, obě už mají zkušenost se stavbou větrných elektráren. O zakázku na turbíny bude podle agentury Bloomberg soutěžit Areva s firmou Alstom. Německé firmy, které nabyly cenné zkušenosti při budování větrných parků v Baltském moři, nejspíš zůstanou mimo hru. Německé firmy jsou prý ve výběru diskriminovány a Francie upřednostňuje své tuzemské společnosti, napsal deník Financial Times Deutschland.
Francie v současnosti nemá žádné tzv. „offshorové“ větrné farmy na moři. Pokud by se jí povedlo plány uskutečnit, na březích Normandie a Bretaně by vyrostlo celkem asi 1200 větrných turbín. Pokud by soutěž vyhrála Areva, postavila by továrnu na výrobu turbín ve francouzském přístavu Le Havre, řekl Bloombergu Philippe Kavafyan, viceprezident Areva Wind France. Ta by mohla dodávat výrobky například i do Velké Británie.
Aby francouzské firmy byly přizvány k účasti na obřím tendru pořádaném státní firmou EDF, musí mít pro stavbu zajištěné financování. Sehnat peníze pro větrný projekt je ale nyní těžší než dříve. „Dřív jsme pozvali k jednacímu stolu 15 bank, nyní jich musíme pozvat 30, abychom každého z nich přesvědčili přispět určitým dílem,“ postěžoval si Kavafyan.
Francie dosud v Evropě platila za jednoho z hlavních propagátorů jádra – v 58 tamních reaktorech se vyrobí 75 procent veškeré energie. Prezident Nicolas Sarkozy svou náklonnost vůči jádru neopustil ani po jaderné havárii v japonské Fukušimě, která přiměla změnit kurz například Německo, Švýcarsko nebo Itálii. Francouzský postoj by se ale mohl změnit, pokud by letošní prezidentské volby vyhrál kandidát socialistů François Hollande. Ten chce do roku 2025 odstavit 24 jaderných reaktorů.
Nejvíce tzv. offshore větrných parků má nyní Velká Británie. Ze současných 1,8 gigawattů chtějí Britové do roku 2020 zvýšit výkon elektráren na otevřeném moři na 18 gigawattů. Německo, největší evropská ekonomika, plánuje v tomto desetiletí na moři instalovat výkon 10 gigawattů. Francie má díky svému dlouhému oceánskému pobřeží podle mezinárodního sdružení GWEC druhé nejlepší podmínky pro stavbu větrných offshore parků v Evropě.