Nárazové přetoky elektřiny z Německa zvyšují riziko výpadku elektřiny v České republice. Kromě státu, který zamýšlí ochranná opatření na hranicích, se na blackout většího rozměru připravuje i hlavní město Praha. Důležitou roli by měly sehrát v krizovém scénáři české teplárny, kolem nichž se vytvoří takzvané ostrovní systémy. V nich by tyto zdroje zajišťovaly nouzové dodávky elektřiny. Krizové zásobování Prahy by měly například zajistit teplárny v Kladně a Mělníku.
„Tady je potřeba také spolupráce s krizovým řízením státu, aby byla pokryta skutečně ta nejnutnější spotřeba, například čerpadla pro dodávku pitné vody, protože teplárna samozřejmě nemůže utáhnout běžný provoz, ale pouze nouzové zásobování,“ uvedl pro deník E15 ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Ministerstvo průmyslu hodlá zahrnout kapitolu o ostrovních systémech do aktualizované energetické koncepce. Zatím nevyřešeným bodem je financování nezbytných investic na straně tepláren a distribučních společností. „V situaci, kdy nastává blackout, musí takzvaná rozpadová automatika v řádu milisekund vystřihnout ze sítě ostrov, který má teplárna šanci utáhnout,“ upřesňuje Hájek.
Celkové náklady by nicméně nebyly až tak dramatické – v řádu stovek milionů korun, maximálně jednotek miliard. To je jen zlomek toho, kolik stát každoročně věnuje na podporu obnovitelných zdrojů nebo společnost ČEZ hodlá investovat do dostavby jaderné elektrárny v Temelíně.
Jednou z variant je započíst výdaje, jež umožní vytvářet nouzové ostrovní systémy, do cen elektřiny. Konkrétní opatření začal připravovat bývalý náměstek ministra průmyslu pro energetiku Tomáš Hüner. Na projektu takzvaných ostrovů života jeho úřad spolupracoval s někdejším šéfem hasičského záchranného sboru Miroslavem Štěpánem.
„Souviselo to s rozvojem špatně predikovatelných obnovitelných zdrojů a přetoky elektřiny z Německa,“ říká Hüner, který dnes šéfuje dozorčím radám společností ČEPS a OTE. Po letošní zimě, která přinesla zatím nebývalé ohrožení české přenosové soustavy, je téma opět aktuální.
Podle Hünera je nutné počítat také se zařízením, které nastartuje nouzovou výrobu elektřiny i v případě, že se ani lokálně nepodaří blackoutu zabránit. Martin Hájek upozorňuje, že takzvaného startu ze tmy, tedy roztočení generátoru bez dodávky elektřiny ze sítě, je schopen kladenský Alpiq, který by zásoboval Prahu.
„Jinak z doby povodní 2002 jsou konkrétní zkušenosti s ostrovním provozem třeba ze Strakonic, kdy tamní teplárna zásobovala části města obklopeného vodou s totálním výpadkem připojení k přenosové soustavě,“ připomíná Hájek.
Hrozí totální chaos?
Zahraniční zkušenosti podle Martina Hájka z Teplárenského sdružení ukazují, že zhruba po třech dnech blackoutu vypuká totální chaos a dezintegrace, hrozí i ztráty na životech – zejména pokud by nastal v zimě. To je bohužel dost pravděpodobné, protože to je hlavní sezona větrných elektráren. Premiér Petr Nečas nedávno uvedl, že hrozba přetoků elektřiny z Německa nezmizí do roku 2018. Situace se může změnit až poté, co Německo vybuduje vlastní robustnější přenosové sítě. ?