Eurelectric publikoval novou studii Grids for speed, která se zabývá tématem, jak zajistit transformaci energetického sektoru skrze posilování sítí.
Evropa je na ambiciózní cestě dekarbonizace. Jak se řítíme směrem k roku 2030, snížení emisí bude muset klesnout o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990, podpořeno více než 1 200 novými gigawatty (GW) obnovitelných zdrojů energie (RES) a alespoň 35% mírou elektrifikace konečné spotřeby energie. Musí být zaveden systém dodávky této elektřiny. S méně než šesti lety do konce je potřeba rychlost. Studie Grids for Speed je o potřebě investic do sítí tak, aby byla umožněna tato transformace. Jako doplněk Grids for Speed byla vyvinuta interaktivní mapa, která rozebírá scénáře investic do sítě v celé EU a Norsku, spolu se zprávou o pěti plus jedné „technologiích Grids for Speed“, které mohou pomoci snížit celkovou potřebu investic do sítě tím, že se stávající kapacita využije co nejefektivněji, jak je to možné.
Není pochyb o tom, že budoucnost Evropy je elektrická. Elektrifikace je jádrem evropské zelené dohody a to vyvolává vlny na celém kontinentu. Doprava, vytápění a dokonce i průmyslové procesy využívají v procesech konečného použití stále více energie. Mezitím každý rok přidáváme do energetického mixu ohromující množství obnovitelné energie – konkrétně větrné a solární. Zatímco elektrifikace narůstá bezprecedentním tempem, systém, který ji podporuje, to musí dělat postupně, aby tempo přechodu zůstalo vysoké.
Od roku 1990 do současnosti vzrostla poptávka po elektřině o 500 terawatthodin (TWh) na 2 500 TWh. Ale v příštích 30 letech se to zvýší čtyřikrát rychleji a do roku 2050 se zvýší 2 000 TWh na více než 4 500 TWh. Elektrická vozidla (EV) a jejich nabíječky, tepelná čerpadla a solární fotovoltaika (FV) budou v čele této změny. Elektromobilů a tepelných čerpadel bude do roku 2050 přibližně 250 milionů – což je zhruba dvacetinásobný nárůst oproti dnešku. Mezitím bude k dispozici více než 7 milionů veřejných nabíječek pro elektromobily, což je téměř šedesátinásobný nárůst oproti dnešku a sedminásobný nárůst projektů obnovitelných zdrojů připojených k distribuci na přibližně 2 300 GW. Připojení všech těchto elektrických prvků k naší již tak omezené síti bude výzvou, kterou v příštích desetiletích budeme muset překonat.
Zatímco elektrifikace probíhá, existují další výzvy, které nemůžeme ignorovat. Kybernetické útoky v dnešním bouřlivějším světě stále častěji odstavují naše linky do režimu offline, stejně jako extrémní jevy počasí se zintenzivněním klimatických změn. Současně se mění také očekávání zákazníků a způsob jejich interakce se sítí, a to vše v době, kdy infrastruktura stárne. Dnes je 30 % našich sítí starších 40 let, což by v roce 2050 mohlo dosáhnout 90 %. Takový vývoj zpochybňuje spolehlivost našeho energetického systému.
Investice do modernizace: digitalizace, posílení a expanze jsou proto pro elektrickou budoucnost klíčové. Pokud nebudeme řešit výzvy, kterým dnes čelíme, síť se stane vážným úzkým hrdlem a ohrozí elektrickou budoucnost. Namísto výše zmíněného výrazného růstu můžeme v roce 2050 očekávat, že v Evropě bude připojeno o 62 milionů méně tepelných čerpadel, 73 milionů EV a o 371 GW méně solárních FV, než když budeme brát investice do sítě vážně.