Závazné či orientační, to je, oč tu běží, podíváme-li se na účinnostní cíle v rámci aktuálně projednávané Směrnice o energetické účinnosti a Směrnice o energetické náročnosti budov. Po náročných jednáních trvajících déle než se předpokládalo, přijala Rada Evropské unie na konci června obecný přístup k oběma směrnicím. Klíčovou diskusí mezi skupinou ambicióznějších států a skupinou jejich opatrnějších protějšků byla celková úroveň cíle EU pro energetickou účinnost a způsob jejího nastavení. Výsledkem jednání byl cíl 30%, ovšem bohužel bez jasného stanoviska, zda se jedná o závazný nebo orientační cíl. Okamžitě vyvstává otázka, jaká by byla reálná vymahatelnost takového cíle a je jasné, že Evropská komise i Parlament svedou s Radou v tomto aspektu ještě tuhý vyjednávací boj.
V předcházejících textech Rady, které projednalo maltské předsednictví, došlo ke změně znění ze "závazného" na "orientační" cíl, ale nakonec ani výsledná specifikace nemohla najít dostatečnou podporu. Bez přesně definovaného odkazu na "závaznost" cíle tedy zůstává otázka, jak pevný by měl tento cíl být? V právním textu se uvádí, že horní mezní hodnota spotřeby energie v roce 2030 je "nejvýše 1 321 Mtoe primární energie a/nebo nejvýše 987 Mtoe konečné energie" - kopíruje to současný rámec energetické účinnosti do roku 2020, který rovněž nemá referenci na “závazné“ nebo “orientační“.
Druhým sporným bodem byl článek 7 a jeho povinnost úspory energie, což je považováno za středobod celé směrnice. Zatímco návrh Komise předpokládal pokračování závazného cíle 1,5%, Rada počítá pouze s obdobím od roku 2020 do roku 2030 a ještě dodatečně rozdělí toto desetiletí na dvě období. Do roku 2026 by měl pokračovat cíl 1,5%, snížený na 1,0% mezi roky 2026 a 2030. Flexibilita je z velké části zachována a dokonce rozšířena.
Text Rady představuje kompromis, který bude předmětem nadcházejících inter-institucionálních diskusí. Evropská komise v nich bude tlačit na závazný cíl ve výši 30%. Evropský parlament předběžně požaduje závazný cíl 35 až 40%, podle různých výborů. Parlament se však musí stále shodnout na svém konečném stanovisku, což bude obtížný úkol vzhledem k radikálnímu přístupu, který zvolil jeho zpravodaj a k politické většině ve výboru pro energetiku.
Rozpravy na zasedání ministrů o Směrnici o účinnosti poněkud zastínily druhý legislativní návrh Směrnice o energetické náročnosti budov. Na tomto textu bylo maltské předsednictví totiž schopno sjednotit členské státy ještě před setkáním Rady. Ve výsledném textu se snížila úroveň ambicí pro instalaci infrastruktury elektrických vozidel, oproti navrhovanému textu Evropské komise.