Zimní balíček legislativních návrhů představila Evropská komise na konci listopadu minulého roku a následných několik měsíců se všechny energeticky zainteresované skupiny snažily tento historicky největší balík budoucí legislativy prostudovat a vytvořit si svůj názor a následně zpracovat pozice, které se v příštích měsících a pravděpodobně i letech budou snažit prosazovat na bruselském „hřišti“. Přinášíme Vám proto stručný přehled hlavních bodů ke stěžejním částem balíčku z pohledu EURELECTRICu. Plná znění stanovisek jsou k dispozici anglicky ke stažení na webových stránkách EURELECTRIC.

Návrh nařízení o vnitřním trhu s elektřinou

EURELECTRIC podporuje další integrování velkoobchodních trhů, které je v legislativě nastíněno, nicméně neakcentuje dostatečně větší potřebu dlouhodobějších cenových signálů pro investice – energie, flexibilita a dostupnost kapacit by měly být adekvátně oceňovány, aby bylo zajištěno, že cenové signály nasměrují investice do demand response, ukládání energie a výroby.

Všichni účastníci trhu musí být zodpovědní za své odchylky. EURELECTRIC vítá nediskriminační dispatch a re-dispatch. K zachování stabilního investičního prostředí by měly být respektovány stávající výjimky, ale nezaváděny žádné nové.

EURELECTRIC podporuje postupnou přenosovou operační regionalizaci, kde se střetává s názory českého zastoupení, které založení Regionálních operačních center odmítá. Navrhovaný evropský rámec pro kapacitní mechanismy bohužel v podání Evropské komise postrádá zásadní tržní principy a technologickou neutralitu. Navrhované emisní stropy (Emission Performance Standard) zase podkopávají systém EU ETS a ohrožují konkurenceschopnost a bezpečnost dodávek.

EURELECTRIC vítá hlavní principy pro přenosové i distribuční tarify, jako odrážení nákladovosti, férovou alokaci nákladů a podporu efektivního využívání sítě. Zatímco harmonizace přenosových tarifů na evropské úrovni je EURELECTRICem vnímána jako správná, distribuční tarify by měly zůstat ve výlučné správě národní regulace.

EURELECTRIC také vítá novou roli distributorů v proměně energetického systému a založení nové entity EU DSO.

Návrh směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou

Dobře fungující maloobchodní trh s elektřinou musí být založen na tržně-orientovaných cenách, malých bariérách vstupu a ochraně spotřebitele. EURELECTRIC vnímá, že návrh obecně přinese lepší ochranu a vyšší míru zapojení spotřebitelům. Vítá zákaz poplatků spojených s přechodem k jinému dodavateli. Bohužel návrh nelepší nijak přemíru informací na účtech za elektřinu a jejich nepřehlednost. Kritéria energetické chudoby a nástroje pro její potírání jsou správně v rámci subsidiarity ponechány na členských státech. Co se týče smart meterů jsou různé země v různých fázích implementace či neimplementace a je potřeba odmítnout jakékoliv retroaktivní požadavky v tomto ohledu.

EURELECTRIC velice lituje, že v návrhu nebyl zpracován jeden z hlavních problémů – rostoucí maloobchodní ceny skrze daně a jiné poplatky. I když studie Evropské komise přinesla důkazy, že daně a poplatky jsou hlavním činitelem růstu cen elektřiny, balíček návrhů tento aspekt zcela opomněl.

EURELECTRIC podporuje možnost, aby spotřebitel vyráběl a prodával svou elektřinu jak samostatně, tak kolektivně, aby měl smart meter a aby si mohl žádat o kontrakt na dynamické ceny.  Nicméně dodavatelé nesmí mít povinnost takový kontrakt nabízet. Také vynětí agregátorů z balanční povinnosti je neakceptovatelné. To samé by mělo platit pro aktivní zákazníky či energetická společenství.

EURELECTRIC souhlasí s Evropskou komisí, že vlastnictví a provoz dobíjecí infrastruktury pro elektrická vozidla je tržní aktivita, a distributorům by mělo být dovoleno ji vlastnit, rozvíjet nebo řídit pouze po limitovanou dobu a za daných podmínek.        

Návrh revize směrnice o energetické účinnosti

Členské státy si musí zachovat plnou flexibilitu ohledně svého nastavení a plnění účinnostních cílů tak, jak tomu bylo doposud. Účinnost musí jít ruku v ruce s nákladovou efektivností. Zatímco energetický sektor se neustále dekarbonizuje v rámci EU ETS, jiné sektory s ohromným potenciálem zlepšit účinnost leží mimo tento systém – například budovy a doprava).

EURELECTRIC vítá pokus EK  o změnu primárního energetického faktoru (Primary Energy Factor – PEF) na 2.0. Energetický sektor se obává dopadu politiky energetické účinnosti na systém EU ETS. Studie o dopadech, kterou provedla Evropská komise, odhaduje ceny povolenek EU ETS v roce 2030, které významně klesají s vyššími účinnostními cíli.   

Co se týče nastavení vyšších účinnostních cílů, není EURELECTRIC přesvědčen, že jejich zvyšování přinese ekonomické nebo environmentální výhody a trvá na zachování indikativních cílů tak, jak tomu bylo doposud. Je velkým zájmem EURELECTRICu, zajistit dostatečnou flexibilitu v nastavení a dosažení cíle.

Návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

EURELECTRIC podporuje celoevropský závazný cíl 27% pro OZE do roku 2030, stejně jako ostatní incentivy k integrování OZE v celém balíčku legislativních návrhů. Zároveň vyzývá k posílenému systému EU ETS jako hlavnímu pilíři evropské energetické a klimatické politiky a hlavnímu nástroji pro přilákání investic do energetiky. Je proto potřeba dobře zhodnotit interakce jednotlivých politik a jejich dopad na EU ETS. Do budoucna by se samospotřebitelé OZE měli stát účastníky trhu bez nějakých výjimek. EURELECTRIC nepodporuje zákaz vydávání certifikátu původu (Guarantees of Origin) výrobcům OZE, kteří dostávají finanční podporu.

Návrh nařízení o ACER

EURELECTRIC podporuje více regionální a evropské spolupráce a posílení role ACER, včetně dohledu nad velkoobchodním trhem, vytváření finálních návrhů síťových kodexů (včetně metodiky a algoritmů). Zainteresované skupiny by měly být součástí procesu, např. v rámci procesu přehodnocování bidding zón. ACER by měl být dostatečně nezávislý na EK.

Návrh nařízení k systému řízení Energetické unie

Toto nařízení by mělo přispět k dosahování cílů Energetické unie a energetických a klima cílů při současném zachování flexibility členských států v rámci svých národních politik. Nařízení by se nemělo zaobírat samotnými cíli, ale spíše se zaměřit na jejich dosahování skrze efektivní implementaci a monitoring. Zabráněno by mělo být překryvům s EU ETS.