V Paříži se 30. listopadu 2015 sešli zástupci 196 stran na konferenci OSN o změně klimatu (COP 21 - konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu), aby dva týdny intenzivně jednali o vzniku mezinárodní dohody, která by zajistila stabilnější klimatické podmínky. Že se jednalo o naprosto klíčové vyjednávání na nejvyšší úrovni, dokladuje i účast přes 80 hlavních vládních představitelů včetně amerického prezidenta Obamy, čínského premiéra Xi Jinpinga nebo ruského prezidenta Putina. Konference se zúčastnilo dohromady 10 000 zástupců vlád, 7000 pozorovatelů a 3000 novinářů.
EURELECTRIC vnímá Pařížskou smlouvu jako historický milník a úspěch – poprvé se podařilo shodnout se na potřebné architektuře a režimu, které povedou k udržení globálního oteplování pod 2°C oproti předindustriální době (se snahou přiblížit se 1,5 °C), a kde všechny strany přijaly své závazky k dosažení tohoto cíle. Přes 180 zemí představilo v Paříži své tzv. „zamýšlené národní plány“ v boji s globálním oteplováním (INDCs), což odpovídá více než 90 % světových emisí CO2. Jednotlivé závazky jsou sice dobrovolné a nejsou na jednotlivých státech vymahatelné, ale síla dohody spočívá v ochotě stanovit národní snižování emisí, které bude transparentně monitorováno a zároveň přezkoumáváno a každých 5 let navyšováno. Ambicí této dohody je být dynamickou a pravidelně motivovat země k vyšším závazkům na poli dekarbonizace. Cílem je rovněž tím podpořit investice do nízkouhlíkových odvětví a ve výsledku zredukovat světovou závislost na fosilních palivech.
Tento rámec celé dohody vysílá jasný signál investorům, že investovat do nízko-emisních technologií má smysl, že tyto technologie mají neodmyslitelnou a dlouhodobou budoucnost. Bez soukromých financí by totiž požadovaných cílů nebylo možno dosáhnout. Samotné rozvinuté státy se zavázaly financovat snahu snižovat emise v rozvojových zemích částkou 100 mld. USD ročně do roku 2025 (následně bude stanovena částka vyšší). Během pařížských jednání potvrdilo 8 hlavních ekonomik své plány zdvojnásobit své obnovitelné energetické zdroje do roku 2030.
Pařížská dohoda uklidnila také některé obavy, aby Evropa neztrácela konkurenceschopnost oproti ostatním částem světa. Během posledních let to byla právě Evropská unie, která si dávala nejvyšší cíle s ohledem na ochranu klimatu a tato nízko-emisní politika byla do velké míry zátěží pro evropský průmysl. Dohoda z Paříže jasně potvrdila roli mechanismů oceňování uhlíku (jako například evropské obchodování s uhlíkem EU ETS) a do budoucna se jeví možnost mechanismy v různých částech světa postupně propojovat. V tomto ohledu bude pochopitelně naprosto zásadní, aby byl zajištěn monitoring, transparentnost a možnost verifikace.
Jaká bude mít Pařížská dohoda dopad přímo na energetickou politiku EU? Dohoda počítá s první revizí závazků už v roce 2018. Je nepravděpodobné, že by EU do té doby nějak výrazně pozměnila své ambice, které jsou už teď na velice vysoké úrovni a odráží se v klimatických cílech do roku 2030. V půlce roku 2016 předloží Evropská komise návrhy opatření pro sektory, které nejsou pokryty v rámci EU ETS. To bude doplněno o legislativní návrhy týkající se OZE, designu trhu a energetické účinnosti.
Ještě doplňme, že je nutno tuto dohodu ještě ratifikovat. Pokud dohodu neratifikuje alespoň 55 zemí představujících 55 % emisí skleníkových plynů, pak nevstoupí v platnost. Příští konference COP22 se uskuteční v listopadu 2016 v marockém Marrákeši.