Trend dekarbonizace začíná na půdě Evropské unie ovládat i mobilitu a tak bude muset doprava v budoucnu zvýšit svůj příspěvek ke snižování emisí, jak se to již několik let děje v odvětví energetiky. Důkazem toho je další vlna legislativních návrhů z pera Evropské komise, která navazuje na soubor opatření z května 2017, s cílem ekologizovat nejen osobní, ale následně i nákladní dopravu a přispět tím k naplňování klimatických cílů Pařížské dohody.
Druhý balíček k čisté mobilitě zveřejnila Evropská komise na počátku listopadu 2017 a v Evropském parlamentu se již pomalu rozhýbává legislativní proces v podobě určení zpravodajů a stínových zpravodajů v rámci výboru ENVI, pod který tyto návrhy spadají. Ambicí je dokončit a přijmout tyto legislativní akty již za rakouského předsednictví, čili v průběhu druhé poloviny roku 2018.
Co tedy Evropská komise navrhuje a jakým způsobem by se měly změnit požadavky na vozidla v příštích letech? Evropská komise vnímá, že elektrifikace je jednou z hlavních hnacích sil ke snížení spotřeby energie v silniční dopravě. Elektrifikovaná doprava bude muset být integrována do širšího systému napájení a pokud se to učiní dobře, elektrická vozidla se mohou stát cenným zdrojem v rámci energetického systému a současně zlepšit energetickou účinnost a kvalitu ovzduší. Na druhou stranu zaznívá i kritika, že návrhy preferují elektrická vozidla a diskriminují jiná alternativní paliva, jako například plyn.
Návrh revize Nařízení na normy CO2 pro automobily a dodávky požaduje snížení emisí vozového parku o 15% v roce 2025 a 30% v roce 2030 pro automobily i dodávky, ve srovnání s cíli do roku 2021. Nařízení rovněž přichází s novou definicí vozidel s nulovými a nízkými emisemi s rozpětím emisí mezi 0 - 50 g CO2/km. Očekávalo se, zda se v návrhu Komise objeví i konkrétní kvóty pro podíl elektromobilů na trhu, ale nakonec se tak nestalo, vzhledem ke složité predikovatelnosti počtu dobíjecích stanic v jednotlivých zemích EU. Je potřeba si uvědomit, že rozvoj elektromobility je v jednotlivých zemích velice rozdílný a prozatím řídká síť dobíječek může mnohé spotřebitele od nákupu elektromobilu odrazovat.
Aby se toto změnilo a výstavba dostatečné infrastruktury se urychlila, přichází Komise s akčním plánem pro infrastrukturu alternativních paliv, který slibuje, že bude poskytnuta nová finanční podpora na investice do infrastruktury alternativních paliv ve výši 800 milionů EUR (350 milionů EUR z Nástroje pro propojení Evropy (CEF) plus 450 milionů EUR z nerozdělených povolenek NER300).
Součástí balíčku pro čistou mobilitu je i návrh revize Směrnice o čistých vozidlech, která se zaměřuje na podíl nízkoemisních vozidel ve veřejných zakázkách. Komise navrhuje rozšířit rozsah působnosti veřejných zakázek a kromě nákupu vozidel by se měly vztahovat i na pronájem, leasing, či nákup na splátky. Zahrnuje služby veřejné silniční dopravy, služby jednoúčelové silniční osobní dopravy, nepravidelnou osobní dopravu a pronájem autobusů, specifické poštovní a kurýrní služby a služby sběru odpadu a vztahuje se na veřejné zadavatele nebo jiné zadavatele dle směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU, a příslušné provozovatele. Zde všude bude nutno při nákupu brát na zřetel nově požadovaná procenta čistých vozidel pro roky 2025 a 2030.
Poslední dva dokumenty balíčku se týkají revize Směrnice o kombinované dopravě, která má za cíl rozvinout provázání různých druhů dopravy při přepravě nákladů a Nařízení o autokarové a autobusové dopravě, které má podpořit rozvoj dálkových autobusových spojů po Evropě a nabídnout tak alternativu k používání osobních vozidel.